Na celém světě trpí nějakou formou alergie přibližně třetina populace. Kupříkladu pylová alergie postihuje takřka 40% Evropanů a alergickou rýmou trpí až sto milionů obyvatel kontinentu. Celá řada lidí přitom nemá ani stanovenu přesnou diagnózu a své potíže připisují jiným vlivům. Chemie všude kolem nás nám zkrátka dává zabrat. Chemie je v půdě, chemicky ošetřujeme plodiny, tytéž plodiny chemicky upravujeme, abychom jim prodloužili dobu použitelnosti. Pohybujeme se ve znečištěném ovzduší a občas možná pozvedneme obočí, pokud se dočteme, že jsou všude kolem nás mikroplasty. Mohu klidně pokračovat, ale snad je to už dostatečně depresivní. A co tedy s tím? Sami to nezměníme, ale můžeme to pozitivně ovlivnit.
Existují faktory, které přímo možný vznik alergie podporují. Jedním z nich je rozšířená konzumace potravin z jiných částí světa, které nemusí našemu organismu úplně svědčit. Stačí jen vhodná marketingová strategie, která nás přesvědčí, že houba z východní Asie je lepší než evropská. Takových potravin je samozřejmě celá řada. Stoupá riziko potravinové alergie především při podávání potentních potravinových alergenů u malých dětí – vzestup těžkých reakcí na arašídové máslo, sóju, lískové ořechy. Až 38% dětí s rodinnou anamnézou reaguje pozitivně! Dalším faktorem jsou domácí mazlíčci. Ano, žili celé věky s člověkem vedle sebe, ale do postelí si je pouštíme poměrně nedávno. A možná nejdůležitějším faktorem je přehnaná čistota. Reklamou jsou nám vnucovány ty nej čistící přípravky, díky nimž budeme žít v 99,99% sterilním prostředí. A pak potkáme bakterii a je zle. Náš organismus si nevytváří žádné imunitní reakce. Ne náhodou se nyní hovoří o vzrůstajících náchylnostech k různým nemocem díky covidovým opatřením – snažili jsme se vyhnout viru a přitom ztrácíme kontakt se vším, s čím se náš organismus potřebuje potkávat.
(Zdroj: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2004/07/05.pdf)
Zkřížené alergie
Ale vraťme se ke zkříženým alergiím. U větších dětí a zvláště u dospělých, je v našich středoevropských podmínkách nejrozšířenější potravinovou alergií tzv. zkřížená alergie s pylem. Vyskytuje se u více než 50 % pylových alergiků. Jde o alergii na potraviny většinou rostlinného původu. Zjednodušeně řečeno – každá pylová alergie může mít „svou“ alergii potravinovou, která mu působí potíže i tehdy, když není sezóna „jeho“ pylového alergenu. Ukážeme si to přehledně:
- Bříza a líska – jablko, hruška, mrkev, celer, petržel, lískový ořech, třešně, švestky, meruňky, broskev, kiwi, fazole, hrášek
- Trávy a obilniny – rajčata, paprika, ovoce peckové a jádrové, arašídy, pomeranč, kiwi, meloun, hrášek, kedlubna, ředkvička a v případě nedostatečné tepelné úpravy také obilí, kukuřice nebo rýže
- Byliny (pelyněk a pozdní letní pyl) – celer, petržel, mrkev, koření (koriandr, kmín, fenykl, pepř, anýz, tymián, paprika), česnek, cibule, arašídy, ořechy a peckové i jádrové ovoce
- Ambrózie – banán, meloun, okurka a cuketa
(Zdroj: https://www.solen.cz/pdfs/der/2008/02/10.pdf)
Samozřejmě, že člověk s pylovou alergií na břízu ještě není odsouzen k tomu, aby uvedené plodiny nekonzumoval. Jde jen o to, vyloučit možné spojené potíže a především si tuto možnost uvědomit. A hlavně kontaktovat lékaře a absolvovat příslušné testy.
Šance tu je
Novinkou je současná strategie v léčbě potravinové alergie ve smyslu alergenové imunoterapie. Alergenové vakciny budou v budoucnosti určeny k léčbě a velmi pravděpodobně i k prevenci potravinové alergie. Tato problematika tak stojí v popředí řady výzkumných pracovišť a farmaceutických firem. Výrazný trend vzestupného počtu pacientů jim dává mandát k mohutnému výzkumu i klinickým studiím v tomto směru. A nám nezbývá než čekat na výsledky a doufat, že budeme mít brzy v rukou léčbu antigen-specifickou, zaměřenou na samotný původ problému.
Zdroj: https://www.florence.cz/odborne-clanky/florence-plus/pylovou-alergii-casto-doprovazi-alergie-potravinova/
https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2004/07/05.pdf
https://www.solen.cz/pdfs/der/2008/02/10.pdf
Autor: Albín a Dalimila Nostresovi