Sršeň mandarínská na scéně
Když v roce 2013 evidovali v Číně 41 obětí po sršním útoku, objevila se celá řada reportáží na toto téma. V příspěvcích televizní stanice CNN se hovořilo o napadení skupiny školáků na výletě rojem sršní mandarínských, které byly náhodně vyrušeny ve svém podzemním hnízdě. Záchranáři se naštěstí dostali na místo včas , všechny děti skončily v nemocnici a nikdo nezemřel. O něco méně štěstí měla rolnice Mu Chung-chuej, která nešťastnou náhodou poškodila podzemní hnízdo a následný sršní útok přežila údajně jen díky dvěma měsícům v nemocnici, 13 dialízám a na zašití ran bylo potřeba 200 stehů. Přesto zůstala ochrnutá na spodní polovinu těla. Ale sršeň mandarínská působí i ekonomické škody. A to nejen v Číně, ale i v Japonsku. Své o tom ví i Michael Trout, který už řadu let farmaří asi 300 kilometrů od Tokia. Obávaní predátoři mu během několika desítek minut zlikvidovali tisíce včel a farmář se od té doby věnuje boji proti těmto sršním.
Asie – USA – Evropa? Kde se sršeň mandarínská zastaví?
V roce 2020 byly tyto sršně poprvé zaznamenány v USA, konkrétně na přelomu roku 2019 a 2020. Tehdy objevil u svých úlů washingtonský včelař Ted McFall hromadu včelích hlav bez těl a těl bez hlav. Další tisíce bezhlavých včel pak byly uvnitř. Ve stejném státě bylo následně zničeno vůbec první hnízdo sršní mandarínských. Odborníci byli přesvědčeni, že v něm budou jen dvě královny. Když hnízdo otevřeli, napočítali jich téměř dvě stovky. Každá královna přitom může založit další hnízdo. Jak se tyto sršně do USA dostaly není jasné, ale předpokládá se, že byly z Asie „dovezeny“ společně s jiným zbožím. Objevily se i zprávy o výskytu v Evropě, ale zatím šlo jen o omyl v podobě záměny s jiným exportovaným sršním predátorem – sršní asijskou. Je ovšem docela pravděpodobné, že je jen otázkou času, kdy se tady sršen mandarínská objeví. A pokud se tak stane, pak ji určitě nepřehlédnete – tělo dorůstá do šesti centimetrů a rozpětí křídel dosahuje až devíti centimetrů!
Sršeň mandarínská kontra sršeň asijská. A kde jsou přirození predátoři?
Sršen asijská se často s mandarínskou zaměňuje. Je sice menší, ale podobně agresivní a navíc jsou včelstva také jejím oblíbeným terčem. Své o tom ví včelaři ve Francii, Itálii a Španělsku. Odhaduje se, že jedna sršeň asijská má každý den na svědomí až 50 včel. Tato sršeň se s velkou pravděpodobností dostala s Asie do Francie v roce 2004 na palubě kontejnerové lodi převážející čínskou keramiku do přístavu v Bordeaux. Není vyloučeno, že se nějakým podobným způsobem do Evropy rozšíří i sršeň mandarínská – oteplující se klima tomu jen napomáhá. V každém případě je boj proti těmto nebezpečným škůdcům především v rukou člověka, protože jediným prokázaným přirozeným nepřítelem těchto sršní je včelojed lesní, dravec z čeledi jestřábovitých, který žije i v Evropě.
Naše sršeň obecná je prospěšná!
Sršeň obecná, kterou známe z našich končin si s jejími agresivními nevlastními sestrami vůbec nespojujte! Sršeň obecná je z bodavého hmyzu nejklidnější, živí se především mouchami, ovády, komáry a bodalkami, tedy druhy pro nás obtížnými a navíc je v mnoha sousedních zemích zákonem chráněná a jejich hnízda se svévolně likvidovat nesmí, pod ohromnými pokutami. Její jed je navíc slabší než jed vosí nebo včelí, takže bodnutí bývá často víc psychologický, než zdravotní problém.
Zatím tedy můžeme zůstat, co se nebezpečných sršní týká, relativně v klidu. Snad jen (pokud budete cestovat do určitých oblastí výskytu) si prostě jen dát pozor, víc stejně dělat nemůžete. A mimochodem – to že jsme použili v článku pro sršně ženský rod (jeden ze dvou povolených) nemá žádný skrytý význam.
Zdroj: https://edition.cnn.com/2020/05/03/us/washington-giant-murder-hornets/index.html
https://www.ireceptar.cz/zahrada/srsen-nebezpecnost-20200729.html https://skdesu.com/en/mandarin-orange-wasp-the-giant-wasp-of-japan/
Magazín 2000 záhad, 9/2019, ISSN 1211 – 4928
Autor: Albín a Dalimila Nostresovi