Poděkovat

Stejně dobře by na prvním místě mohlo být – poprosit. Tato dvě slova jsou vzájemně významově propojena. Je důležitý vlastní příklad, pokud tato slova sami moc nepoužíváme, pro dítě budou jen prázdnou frází. Veďte dítě spíš k empatii, vysvětlete mu, proč tato slova důležitá. Jinak bude dítě považovat vše za naprostou samozřejmost.

Poslouchat

Zde je opět důležité vaše vlastní chování. Pokud sama komunikujete bez očního kontaktu, těžko naučíte dítě vnímání mluveného slova. Bude to jen zvuk nesoucí se prostorem, bez nutnosti reagovat. Musíte mít taktéž jistotu, že obsah sdělení byl správně pochopen.

Přemýšlet

Dítě by mělo zjistit, že svět není jen černobílý. Mělo by se naučit samo uvažovat a třídit informace. Na tomto tzv. kritickém myšlení musíte s potomkem zapracovat. Ukažte mu rozličné názory na stejnou věc, argumentujte a diskutujte. Dítě musí najít vlastní argumenty ke svému postoji. Ale pozor, takto se dá vypěstovat i populismus.

Prosadit se

Dítě se musí naučit vážit si svých schopností a sebe sama. To souvisí se sebevědomím. Neměli bychom potomka stresovat přílišným poukazováním na jeho slabiny, naopak pochválit a vyzdvihnout to, samo dokázalo. Musí být milování bez podmínek a musí jim to být dáváno dostatečně najevo.

Pomáhat

Pro děti by měla být pomoc v rodině automatická. Získává tím nejen pocit vlastní důležitosti, ale také motorické schopnosti. Zapomeňte na rozkazy a dohodněte se. Je celá řada drobných prací, které děti zvládnou.

Autor: Redakce NOSTRES